Bacily po stěnách rozházeny
natahují ruce, žebráci
pod okny stojí a kňourají
Ve vzduchu blázen
políben nevěstou
na saních žene se krajinou
krajinou svých tužeb
svých nejtajnějších přání

Vzdávám se rytmu srdce
abych východu slunce uštědřil
četné pozdravy
pozdravy minulosti
Zahodit, zapomenout
oběsit za výkřiků lůzy
Ano, čas se krátí a slunce zapadá
rychleji, častěji a smutně samotně